Inteligence a IQ aneb Cesta vědění a znalostí

V novinách mne nedávno zaujal titulek: „Inteligentní člověk dokáže rozpoznat v chaosu řád a naopak v řádu chaos." Začal jsem se tedy pídit po podrobnějších informacích o inteligenci a IQ, než jsem dosud měl.

Co je inteligence?

Definovat znamená omezovat, proto definice tak složité lidské vlastnosti, jakou je lidská inteligence, nemůže být ani přes veškerou snahu různých psychologů nikdy dokonalá. Uznávaní světoví psychologové definovali inteligenci např. takto:

• Inteligence je všeobecná schopnost individua vědomě orientovat vlastní myšlení na nové požadavky, je to všeobecná duchovní schopnost přizpůsobit se novým životním úkolům a podmínkám. (W. Stern)
• Inteligence je schopnost zpracovávat informace. Informacemi je třeba chápat všechny dojmy, které člověk vnímá. (J. P. Guilford)

Každý psycholog má vlastní chápání inteligence - od schopnosti přizpůsobit se až po tvrzení, že je to celý soubor faktorů týkající se rychlosti myšlení. Řečeno laicky, inteligence je duševní schopnost člověka rozumem objevovat a rozumět vztahům mezi jevy.

Je inteligence vrozená nebo získaná?

S inteligencí je to jako s krásou. Její převážná část je zděděná po rodičích, ale dá se částečně ovlivnit, a to zejména prostředím, ve kterém dítě vyrůstá. Podnětné rodinné prostředí, kde se rodiče dítěti věnují, způsobuje lehké zvýšení inteligence. Naopak pokud je dítě odkázáno samo na sebe, žije v rodině, která má naprostý nezájem o jeho vzdělávání se, rozvoj, intelekt lehce klesá.

Měření inteligence a IQ

Je tomu asi 100 let, kdy se odborníci začali zabývat měřením lidské inteligence s pomocí IQ - inteligenčního kvocientu. IQ můžeme chápat jako poměr mezi mentálním a skutečným věkem (u dětí), resp. vyjádřením statistické odchylky od průměru (u dospělých). Někdy je IQ zaměňováno za inteligenci. Je pravda, že spolu úzce souvisí, ale není to totéž.

Po desetiletí zkoumání inteligence a jejího měření se ukázalo, že ji nelze měřit jen na základě jednoho společného faktoru, ale že i sama inteligence má svou vnitřní strukturu. Tehdy začaly vznikat tzv. testy struktury inteligence, které jsou rozděleny do kategorií: verbální, matematicko-logická, prostorová, přírodní, hudební, pohybová a personální inteligence.

Často se objevují také pojmy sociální inteligence (schopnost pohybovat se v sociálním prostředí, řídit lidi, umět s lidmi jednat a manipulovat, umět předvídat chování druhých, pohotově reagovat na jejich podněty apod.). Ukazatelem sociální inteligence mohou být například počet přátel, zastávané společenské funkce, apod.

Inteligencí je tedy více druhů, a přestože existuje vzájemná souvislost mezi nimi, u každého člověka se velikost IQ u jednotlivých druhů inteligence může podstatně lišit.

Lidé s vysokým intelektem se častěji mezi ostatními nudí. Znají konec příběhu dříve, než se dostane do poloviny, špatně snášejí stereotyp, s druhými si nemají o čem povídat, jejich mysl se cítí nevytížena.

Lidé s nižším intelektem zase ostatním nestíhají. Děsí se změn, protože si s nimi neumě-jí poradit, jsou pomalí v přemýšlení, rozhodování i práci, hůře se vyjadřují, jsou vždy poslední, přestože se snaží a dělají maximum. Neúspěch se s nimi táhne od školy. Z tohoto důvodu mají ke vzdělávání odpor a často končí se základním vzděláním.

IQ testy

Inteligenční testy bývají buď komplexní, nebo zkoumají jednotlivé části inteligence v odlišném měřítku. Výsledky jsou poté velmi významnou pomocí při rozhodování o budoucím povolání jedince. Nemohou za člověka samozřejmě rozhodnout, ale mohou hodně napovědět.

Kvalitní testy IQ jsou oproštěny od vlivu pohlaví, vzdělání, sociálního prostředí atd. Výsledkem je pak naměřená schopnost mozku rychle a správně v dané oblasti rozhodovat. Má to však zároveň tu nevýhodu, že i jedinec bez znalostí (jen s vysokým IQ) může být „úplný blbec".

IQ testy jsou standardizované pomůcky sloužící psychologům ke kvalifikovanému posouzení vyšetřovaných osob. Jejich autorizované znění tedy není volně dostupné. Na trhu je možné získat verze testů, které jsou obdobou těch standardizovaných a podávají tak člověku představu o tom, jak zhruba může IQ test vypadat a také zběžnou představu o možném výsledku. Samozřejmě je k užitku si takovéto a testy vyzkoušet, ale nejsou nikdy 100% garancí výsledné zjištěné hodnoty IQ.

Klasifikace inteligence

Poruchy intelektu

O poruchách intelektu hovoříme tehdy, když je intelekt výrazně pod běžně se vyskytující normou. Pokud se dítě se sníženým intelektem již narodí, hovoříme o mentální retardaci, pokud se intelekt sníží později následkem úrazu či nemoci hovoříme o demenci.

Demence se nejčastěji vyskytuje v době stáří. Lidé jí lidově říkají stařecká skleróza. Existují různé její formy. K nejznámějším patří demence Alzheimerova, Parkinsonova, epileptická. Jsou spojeny s poklesem intelektu a paměťových schopností.

O mentální retardaci hovoříme, pokud je intelekt nižší než 70 IQ. V lehkých případech dítě absolvuje zvláštní či základní školu a je schopno vyučit se jednoduchému řemeslu. V těžších případech je zcela odkázáno na pomoc ostatních, nenaučí se číst, psát, počítat ani zvládat jednoduché činnosti nutné pro život.

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také