Zlatý řez - dokonalost skrytá ve zlomku

Jak se dá charakterizovat dokonalost? A je tato veličina vlastně vůbec měřitelná? I když by tato otázka měla být přenechána filozofům, matematika na to má jasnou odpověď. Magický zlomek, symbol dokonalé proporce a líbivé struktury, jehož výsledkem je číslo 1,6, je někdy také nazýván zlatý řez.

Sescti aurea - neboli zlatý řez, dokonalá proporce ztělesněná číslem 1,6, nás okouzluje nejen na nádherných plátnech renesančních umělců, ale také čiší z mnohých profesionálních fotografií dnešní doby, samozřejmě o webdesignových grafikách nemluvě. Jak samotný Johannes Kepler řekl: "Geometrie má dva poklady: Pythagorovu větu a zlatý řez. První má cenu zlata, druhý připomíná spíše drahocenný kámen."

Historie

Pokud bychom se chtěli podívat do historie, kde a za jakých okolností zlatý řez vzniknul, museli bychom se vrátit do starověkých civilizací. Mezi první průkopníky, kteří zkoumali problematiku zlatého řezu, patřil i řecký učenec a filozof Euklides, ten však čerpal z vědění Egypťanů. Nicméně bez znalosti algebry by se vypočítání jednoho z jeho příkladů zdálo celkem složité. "Rozděl úsečku na dva díly tak, aby obdélník, jehož strana je celá úsečka a druhá strana je jeden z dílů, měl stejný objem jako čtverec nad druhým dílem." Euklides nebyl jediný, koho božský poměr zajímal. I Feidios, řecký sochař, hledal dokonalou kompoziční strukturu, kterou později našel v již tolikrát zmíněném poměru. Starověkých znalostí později využili lidé o několik staletí později. Renesanční umělci, mezi něž patřil Leonardo da Vinci nebo německý malíř Albrecht Dürer, který později dokonce o proporcích napsal knihu. V 19. století bylo na základě měření několika set děl vyvozeno, že názory o významu zlatého řezu nelze potvrdit. Dnes se poznatky o dokonalé proporci využívají zejména ve fotografii a v tisku.

O zlatém řezu

Zlatého řezu docílíme rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Hodnota poměru je pak přibližně 1:1,618. Pokud by vás zajímaly matematické vlastnosti řezu, je nutno podotknout několik skutečností. Obdélník, jehož poměr stran odpovídá poměru zlatého řezu, je možno rozdělit na čtverec a další obdélník, který je opět ve známém poměru. Zlatý řez se vyskytuje i pentagramu, který starověcí Řekové vnímali jako dokonalost celého vesmíru. Se zlatým řezem úzce souvisí i pojem zlatý úhel, to je takový úhel, který je sestaven podle pravidla dokonalého poměru a jeho hodnota je přibližně 137 stupňů.

Typické příklady

Zlatý řez se v přírodě vyskytuje v podobě Fibonacciho posloupností (každé číslo v řadě je součtem dvou předchozích, např. 3,5,8 - když 8 vydělíme 3 výsledkem je 1,6) a logaritmických spirál. Lístky květin rostou ve spirálách, kdy je list posunut o určitý úhel. Božský poměr můžeme vidět v květu slunečnice, na smrkové šišce, ale i v ananasu nebo na schránce hlemýždě zahradního. Když vydělíme naši výšku výškou od pupíku k zemi, dostaneme opět číslo 1,618 a aby toho nebylo málo, i hmyz dokonce létá ve fibonacciho spirále, aby na něj dopadalo slunce stále pod stejným úhlem. Ve spirále rostou rohy některým kopytníkům nebo narvalův "roh". A podle nedávného výzkumu jsou lidé se zlatým poměrem mezi očima, nosem a čelem bráni jako nejpřitažlivější. Mezi takové patří i George Clooney.

I když je podle některých zlatý řez všude kolem nás, nemůžu se zbavit pocitu, že se vlastně jedná o případ, kdy vždy najdeme to, co chceme slyšet. Postupně si vsugerujeme pocit, že ve všem je skryt dokonalý poměr. Proč se ale většině lidem líbí právě tento protěžovaný zlomek? Vždyť podle všeho příroda směřuje k harmonii a vyváženosti, každé jing má mít své jang. To by znamenalo, že ideálem je tedy jedna polovina, jenže není.  Zlatý poměr je možná jen otázkou individuálního vkusu a místo bádání nad zlatým řezem bychom se mohli zabývat třeba řezy jablečnými, třeba je v nich někde také skryt nějaký ten božský poměr.

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také