Naše ekologická stopa aneb Malý krůček pro člověka…

Johann Wolfgang Goethe si byl jistě vědom ceny přírody, když prohlásil: „Jedině příroda ví, co chce… nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby, ty dělá jen člověk.“ Jen škoda, že si tenkrát nemohl změřit, jak velká je míra „chybovosti“ člověka vůči přírodě. My však už tuto možnost máme. Koncept Ekologické stopy lze považovat za nástroj k výpočtu metrů čtverečních přírody, které člověk potřebuje pro svůj život.

Různých definic ekologické stopy existuje celé množství, nejpřesnější z nich je asi tato: „Ekologická stopa definované populace (jednotlivec, město, stát apod.) je celková plocha ekologicky produktivní země a vodní plochy, využívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou populací, při používání běžných technologií. Ekologická stopa je vyjadřována v jednotkách plošné míry v hektarech, přesněji v globálních hektarech.“ (zdroj: www.hraozemi.cz/ekostopa).

Základní otázkou, která může za vznik celého projektu měření ekologické stopy, je, zda lidská populace žije v hranicích únosné spotřeby zásob, které má. Jestli je únosné vytěžit les, vytvořit tam skládku a nezasadit ani sazenici. Pokud se z přírody odebírá více, než se stačí obnovovat, může to mít nepříznivé důsledky až do daleké budoucnosti.

Vypočítat svoji ekologickou stopu si může každý z nás na webových stránkách www.hraozemi.cz, které mimo to předkládají všechny potřebné a zajímavé informace o této problematice. Měření samotné ekologické stopy je rozděleno na několik kategorií. Jsou jimi potraviny, cestování, bydlení a služby (zboží). Zjišťuje se například, jestli jíme potraviny balené v plastových obalech nebo kolik osob s námi sdílí domácnost. Mezi zjišťované informace samozřejmě také patří, jak moc (ne)třídíme odpad a kolik kilometrů v průměru týdně ujedeme v autě. Po výpočtu své vlastní ekologické stopy jistě dojdeme k zajímavým výsledkům. Z vlastního testování musím sebekriticky uznat, že přestože jsem si myslela, že moje ekologická zátěž pro planetu by nemusela být tak drastická, zjistila jsem se, že moje ekologická stopa je 3. To znamená, že kdyby žili všichni tak jako já, potřebovali bychom 1,7 planety na přežití. A to jsem ještě hluboko pod průměrem, což mě sice trochu uklidňuje, na druhou stranu to nic nemění na faktu, že planetu máme jen jednu a tudíž se i já chovám pořád dost nekorektně.

Při bližším zkoumání ekologické stopy je jasné, že není příliš důvodů k radosti. Už jenom fakt, že se Česká republika řadí mezi 15 zemí světa, které nejvíce zatěžují planetu, je velmi alarmující. Jasně dokazuje, že překračujeme regenerační schopnosti Země a tudíž je možná na místě, začít přehodnocovat naše spotřebitelské chování. Věděli jste například, že ekologická stopa automobilu je až 6krát větší než ekologická stopa autobusu? Nebo že ekologická stopa plazmové televize je až 14x větší než u LCD televize? Mezi zajímavosti také patří, že jablka přepravená do Čech až z dalekého Nového Zélandu zanechají až 11x větší ekologickou stopu než jablka vypěstovaná u místního pěstitele. Nehledě k faktu, že kvůli délce přepravy jsou často plná pesticidů a hnojiv, aby transport „přežila“ a i na pultech supermarketu stále vypadala jako právě utržená z nedalekého sadu.

Pokud už se pustíte do zkoumání ekologické stopy, existuje další, velmi zajímavý zdroj informací, kterým je jedna z největších ekologických organizací na světě – WWF. Na stránkách http://wwf.panda.org/about_our_earth/all_publications/living_planet_report/ se můžeme mimo jiné dočíst, jaké konkrétní dopady má naše chování na přírodu a nás samotné a jak lze ekologickou stopu aktivně snižovat. Zpráva organizace WWF – Living Planet Report ukazuje, že zatímco ekologická stopa roste, populace jednotlivých druhů obratlovců se v celosvětovém měřítku rapidně snižuje. Informace z této zprávy ukazují 40% pokles suchozemské, sladkovodní i mořské populace obratlovců v období 1970 - 2001. Největším, 50% poklesem byly postiženy sladkovodní populace obratlovců, mořské populace se zmenšily o 30%. Data jsou založena na studiu populačních trendů 555 suchozemských druhů obratlovců, 323 sladkovodních druhů a 267 mořských druhů obratlovců.

Tak tedy, buďme zodpovědní a snažme se, aby to s námi naše zelená planeta vydržela ještě pár desítek (nejlépe však stovek nebo tisíc) let.

Foto: Photorack.net

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 2 uživatelů

čtěte také

wardin  (5 komentářů)	(mulbrich[at]ce...) 01.02.2012  12:14:50
Je tady vidět jedna dílčí věc, za kterou mě stále dost lidí kritizuje bez zjištění souvislostí :D a to je ten ekologický rozdíl mezi MHD a automob. dopravou. Snaha o podporu jejího využití ale nespočívá v pološném zdražování jízdného (to už je ale na posouzení jiným :)