Amazonie v ohrožení

Jazyk statistik je neúprosný. V následující vteřině zmizí jeden hektar světových lesů. Během příští hodiny bude nenávratně vyhubeno 6 druhů zvířat a rostlin. Lítost je bezpředmětná. Nepřímo se tak děje na přání téměř každého z nás.

Ve jménu spotřeby

Produkty papírnického a dřevozpracujícího průmyslu – denní tisk, knihy, toaletní papír, zápalky, či nábytek si ročně vyžádají lesy o rozloze srovnatelné s bezmála čtyřnásobnou výměrou České republiky.

Nemalý podíl vymýcených porostů připadá na amazonský deštný prales, který „doplácí“ nejen na přítomnost vzácných dřevin a nerostných surovin. Obrovskému zájmu se amazonská půda těší také ze strany chovatelů dobytka a pěstitelů zemědělských plodin. Chudá a příliš kyselá půda Amazonie je však schopná živit je jen po krátký čas. Po vyčerpání a znehodnocení pozemku přesunují výrobci své stany dál. Tisícihlavá stáda skotu a lány sóje, kukuřice a bavlny si urputně prodírají cestu stále hlouběji do nitra pralesa.

Pokladnice biodiverzity

Amazonský prales je nositelem hned několika prvenství – rozlohou a pestrostí fauny i flóry vyniká nad všemi ostatními deštnými pralesy.

Obývá jej až překvapující procento světové zvířeny, a to zhruba pětina veškerých druhů ptáků a ryb, či desetina druhů všech savců. V bujné zeleni rozlišíme na 4 000 druhů keřů a stromů a třicetkrát tolik druhů rostlin. Uvedená čísla jsou ovšem pouhými odhady. Skutečnou biodiverzitu Amazonie znemožňuje určit rychlost, s níž člověk mění tvář pralesa. Množství živočichů a rostlin tak uhyne dříve, než mohlo být poznáno.

Amazonský deštný prales je podstatnou součástí globálního klimatického systému, na každý zásah do jeho rovnováhy odpoví nepřirozené přírodní jevy – sucha, povodně, půdní eroze. Významná produkce kyslíku a vstřebávání oxidu uhličitého mu vysloužila název „plíce planety“.

Přesto padlo v uplynulých čtyřiceti letech asi dvacet procent amazonských stromů. Na dalších dvacet procent prý postačí již jen desetiletí dvě.

Ničivý dopad téměř neregulovaného kácení pralesa je nezpochybnitelný. Polovinu veškerých dešťových srážek nad Amazonií zajišťuje les sám. Pokud bude výpar vinou těžby dřeva omezen, zbývající stromy začnou usychat a pravděpodobně zcela uhynou.

Role pralesa jako „plic“ planety oslabí a spustí se prohlubování globálního oteplování, jehož důsledkem bude zvýšená hrozba nezvladatelných požárů, které do atmosféry uvolní další oblaky oxidu uhličitého.

Již nyní, přijde-li na skleníkové plyny, je Brazílie paradoxně jedním z jejich největších světových producentů. Za čelní postavení v nepopulárním žebříčku vděčí nelegálním aktivitám lidí, kteří se vypalováním porostů snaží získat v Amazonii nezalesněnou půdu.

V roce 2005 postihla amazonský prales dosud nevídaná sucha, která se projevila poklesem hladiny toků až o dvanáct metrů. Soudě dle závěrů odborníků, další déletrvající sucho by mohlo nastolit stav, jenž vyústí v přeměnu deštného lesa v savanu.

Počátky drancování

V závěru 15. století náležela Amazonie do portugalské sféry zájmů. Za prvním mýcením a vypalováním stáli jezuité, Portugalskem vyslaní šiřitelé křesťanské víry. Jejich zásahy však byly ve srovnání s dnešním nakládáním nepatrné.

První léta druhé poloviny dvacátého století byla poslední, kdy bylo možné navštívit Amazonii stále nepoškozenou a v původním stavu.

Vzrůstající touha po nových zemědělských plochách a pastvinách pro dobytek začala Amazonii v následujících letech nenávratně přetvářet. Zejména plantáže sójových bobů, jež jsou dnes jedním z nevýznamnějších exportních produktů Brazílie, se do deštného pralesa zakusovaly se stále silnější razancí.

Kromě několika státních silnic je téměř každá brazilská komunikace vybudovaná bez povolení. O jejich výstavbu se zasloužily těžarské a zemědělské společnosti působící v zemi ilegálně. Aby mohly dopravovat vytěžené dřevo a vypěstované plodiny k pobřeží, nechaly v Brazílii položit asi 170 000 km dlouhou síť silnic. Snadno přístupné pozemky v jejím okolí si pak pomocí nezákonných praktik přisvojují lidé přezdívaní grileiros.

Toto pojmenování jim vyneslo portugalské slovo "grilo" označující cvrčka. Právě cvrček hraje významnou roli v hojně využívaném triku – do zásuvky s hladovým hmyzem jsou vloženy nové falšované listiny potvrzující vlastnictví pozemku. Po krátké době v péči cvrčků jsou k nerozeznání od letitých.

S lačnými a rozpínavými grileiros se potýkají nejen místní farmáři, ale také brazilská vláda. Kontakty s těžařskými firmami i zkorumpovanými úředníky státní správy jim však zajišťují ochranu.

Bohužel ani z důsledného boje s grileiros nemůže pro Amazonii vzejít spása, jestliže nebude těžce vyčíslitelná hodnota pralesa doceněna a podniknuty kroky na jeho záchranu nejen z iniciativy hrstky organizací, ale hlavně z popudu většiny světové populace.

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také