Perly lidského rozumu I.

Citát je naprosto unikátní záležitost, která je specifická tím, že v jedné, nebo dvou větách se skrývá tolik povznášející moudrosti, že to jednomu dokáže pořádně zamíchat životními prioritami. V prvním díle našeho nového seriálu přinášíme 10 citátů a perel rozumu a prosíme vás, abyste se v diskusi vyslovili, který považujete za nejlepší.

---

JAN WERICH

Jan Werich, * 6. 2. 1905, † 31. 10. 1980, český herec, dramatik a prozaik. V roce 1927 napsal s J. Voskovcem Vest pocket revue, ovlivněnou dadaistickou poetikou. S touto inscenací vstoupili do Osvobozeného divadla a společně napsali řadu satirických revuí (Smoking revue, Sever proti Jihu, Golem, Caesar, Osel a stín, Balada z hadrů aj.), v kterých vytvářeli ústřední hereckou dvojici, oslovující originálním slovním humorem generačně spřízněné publikum. Živelnou klaunskou komiku uplatnil Werich rovněž v řadě filmů (Pudr a benzin, Peníze nebo život, Hej rup!, U nás v Kocourkově, Svět patří nám). Po uzavření Osvobozeného divadla emigroval s J. Voskovcem a J. Ježkem do USA. Po 2. světové válce se pokusil s J. Voskovcem obnovit Osvobozené divadlo, avšak společenské poměry nebyly pro politickou satiru vhodné. Působil v řadě pražských divadel (v letech 1956 – 61 byl ředitelem Divadla ABC), hrál ve filmech (Císařův pekař a pekařův císař, Byl jednou jeden král, Až přijde kocour) a v televizi (Uspořená libra, Medvěd, Slzy, které svět nevidí, Kočár nejsvětější svátosti, Král a žena). Je autorem esejů, povídek a pohádek (Fimfárum, Italské prázdniny, Potlach).

„Neříkej že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzy dnové, kdy to bude daleko horší: budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci“.

 

INGRID BERGMANOVÁ

Ingrid Bergmanová, * 29. 8. 1915, † 29. 8. 1982, švédská filmová herečka. Hvězda 40. a 50. let. Působila převážně v USA a Itálii, ztvárňovala postavy psychologicky složitých charakterů (Intermezzo, Casablanca, Komu zvoní hrana, Plynové lampy, Rozdvojená duše, Evropa 51, Anastazia – Oscar 1956, Návštěva staré dámy, Strach, Vražda v Orient-expresu – Oscar 1974, Podzimní sonáta).

„Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná“.

 

 

 

FRANCIS BACON

Francis Bacon, baron z Verulamu, vikomt ze Saint Albanu, * 22. 1. 1561, † 9. 4. 1626, anglický filozof a státník. Iniciátor novověkého pojetí poznání, podle kterého je cílem vědy a filozofie zlepšovat podmínky lidského života. Zdůraznil praktický význam vědy, kdy „lidské vědění a moc splývají v jedno" (Nové Organon); představu budoucí společnosti vylíčil v nedokončené sociální utopii Nová Atlantida. Kritizoval scholastiku a usiloval o velké obnovení věd; poznatky získané empiricky (zejm. experimentem a pozorováním) doporučil opřít o jednotnou induktivní metodu, neboť člověka klamou smysly i vlastní mysl (viz též idoly). Metoda indukce sice neodpovídá plně povaze novověké vědy (a Bacon navíc nedocenil úlohu matematiky a matematizace), ale Bacon zřejmě jako první formuloval její sociální a industriální charakter.

„Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele“.

 

ILJA GRIGORJEVIČ ERENBURG

Ilja Grigorjevič Erenburg, * 14. 1. 1891, † 31. 8. 1967, ruský prozaik, básník a publicista. 1908 z politických důvodů vězněn; uprchl a 1908 – 17 žil v Paříži. Ranými groteskními romány a povídkami se přihlásil k dobové expresionistické literatuře, s využitím satiry a ironie demonstroval katastrofu Evropy za 1. světové války a její absurdní podoby v následujících letech (např. romány Neobyčejná dobrodružství Julia Jurenita, Bouřlivý život Lazika Rojtšvance, Trust D. E.). Po prózách se současnou tematikou industrializace SSSR (Den druhý, Jedním dechem) se znovu věnoval publicistické činnosti, mimo jiné jako dopisovatel v občanské válce ve Španělsku. Evropskou atmosféru předválečných let vylíčil v románu Pád Paříže, liberální proměnu ruského společenského života po Stalinově smrti ztvárnil v novele Tání, podle níž bývalo označováno celé tehdejší společenské období. Autor pamětí Lidé, roky, život. Překladatel francouzské a španělské literatury.

„Říká se, že čas je nepřítelem lásky. Není to pravda! Čas jen stírá nátěr; tak mizí neupřímný žal, vymyšlené vášně. Pravé city však trvají“.

 

 

MARCUS TULLIUS CICERO

Marcus Tullius Cicero, * 3. 1. 106 př. n. l., † 7. 12. 43 př. n. l., římský politik, spisovatel, filozof a řečník. V roce 75 př. n. l. jako kvestor v západní Sicílii vedl spor s prokonzulem Gaiem Corneliem Verrem a dosáhl jeho odsouzení (Řeči proti Verrovi). 63 jako konzul potlačil Catilinovo spiknutí (Čtyři řeči proti Catilinovi). Začátkem 50. let jej však tento čin přivedl do vyhnanství. Za 1. triumvirátu se postavil na stranu Pompeiovu a po Caesarově vítězství se stáhl do ústraní. Po jeho smrti mluvčí senátorské strany, ostře vystupoval proti M. Antoniovi (Filipické řeči proti M. Antoniovi), na jehož rozkaz byl zavražděn. Ve spise O řečníku formuloval jednu z klasických charakteristik historie jako „učitelky života“. V tomto a v dalších rétorických spisech představil ideál řečníka jako všestranně vzdělané osoby, spojující mravnost a široký rozhled literární a filozofický. Popularizoval řeckou filozofii v Římě, aniž se pokoušel o vlastní řešení hlubších otázek; zasloužil se o vytvoření latinské filozofické terminologie. Hlásil se k umírněné skepsi nové Akadémie, ale eklekticky přijímal i myšlenky jiných filozofických směrů. Důraz kladl zejm. na etickou problematiku (Hovory tuskulské). V politicko-filozofických spisech (O státě, O zákonech) prosazoval návrat k římské ústavě, platné do 2. stol. př. n. l. Jeho dílo završilo proces syntézy řecké vzdělanosti a římské kulturní tradice. Významně přispěl k zušlechtění latinského jazyka; jeho literární styl se stal vzorem pro pozdější latinské spisovatele.

„Při navazování přátelství pečlivě přihlížejme k tomu, abychom nezačali milovat člověka, kterého bychom jednou mohli nenávidět“.

 

ALBERT EINSTEIN

Albert Einstein, * 14. 3. 1879, † 18. 4. 1955, americký teoretický fyzik německo-židovského původu; jeden z nejvýznamnějších fyziků 20. stol., spoluzakladatel moderní fyziky. Po studiích ve Švýcarsku pracoval na patentovém úřadě v Bernu. 1909 publikoval speciální teorii relativity, která zásadně změnila chápání hmoty, prostoru a času a patří k nejdůležitějším objevům moderní fyziky vůbec. 1911až 1912 řádný profesor na německé univerzitě v Praze, 1912 v Curychu, 1913 ředitel Fyzikálního ústavu císaře Viléma. 1915 formuloval obecnou teorii relativity, zobecnění speciální teorie relativity. Pracoval též v oblasti kvantové fyziky (vysvětlil např. fotoelektrický jev a luminiscenci) a statistické fyziky (vysvětlil Brownův pohyb). 1933 nucen pro svůj židovský původ opustit Německo; do své smrti působil v USA na univerzitě v Princetonu (stát New Jersey), kde se (neúspěšně) pokoušel vytvořit jednotnou teorii pole, která by vysvětlovala působení gravitačních, elektromagnetických i jaderných sil. 1939 spolu s dalšími vědci podepsal dopis prezidentu USA F. D. Rooseveltovi, v němž upozorňovali na možnosti využití jaderné energie k vojenským účelům v Německu. To přispělo k zahájení amerického programu vývoje atomové bomby, kterého se však Einstein neúčastnil. Po 2. světové válce se zapojil do hnutí za zákaz atomových zbraní. Nobelova cena 1921 za přínos v oblasti kvantové fyziky, zejména za objev fotoelektrického jevu.

„Jen dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist“.

 

PEARL BUCKOVÁ

Pearl Bucková, * 6. 6. 1892, † 6. 3. 1973, americká spisovatelka. V mládí žila jako misionářka v Číně a její nejúspěšnější romány čerpají náměty z tamního života. Dobrá země, Synové a Rozdělený dům vyprávějí o prostých čínských rolnících, pozdější díla zobrazují širší společenskou problematiku (čínsko-japonské vztahy za války, postavení ženy). Nobelova cena v roce 1938.

„Žena je kořenem, muž stromem. Strom vyroste vysoko jen tehdy, má-li silné kořeny“.

 

THOMAS ALVA EDISON

 

Thomas Alva Edison, * 11. 2. 1847, † 18. 10. 1931, americký technik, vynálezce a podnikatel; průkopník všestranného využití elektrické energie. Vynalezl uhlíkový mikrofon, fonograf (záznam zvuku na staniolovou fólii), elektrickou žárovku, elektroměr, kinematograf, filmovou kameru, zkonstruoval elektrické dynamo atd. Založil továrnu na výrobu elektrických strojů a přístrojů, stavěl elektrárny. Zastánce stejnosměrného proudu. První pozoroval princip diody, tzv. Edisonův jev.

„Tajemství úspěchu v životě není dělat, co se nám líbí, ale nalézt zalíbení v tom co děláme“.

 

 

THEODORE DE BANVILLE

Theodore de Banville, * 14. 3. 1823, † 13. 3. 1891, francouzský básník a dramatik. Zprvu romantický básník, později se sblížil s uměním parnasistů, jejichž zásadu „umění pro umění" ztotožnil ve svých dílech s podstatou veškerého básnictví. Česky vyšlo např. Sókratova žena.

„Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu“.

 

 

WILLIAM MAKEPEACE THACKERAY

William Makepeace Thackeray, * 18. 7. 1811, † 24. 12. 1863, anglický prozaik. Významný viktoriánský romanopisec a satirik; karikaturista, ilustrátor a novinář. Autor satirických studií o životě a mravech londýnské společnosti (Yellowplushovy paměti, Kniha o snobech), parodií příběhů o zločincích (Catherine, Barry Lyndon), cestopisných črt a humorných povídek. Jeho první román, Jarmark marnosti, je panoramatickým portrétem vyšší anglické společnosti začátku 20. stol., který zesměšňuje její necitelnost, snobskou povýšenost a pokrytectví. V podobném duchu jsou psány romány Pendennis a Newcomové, využívající autobiografické prvky. Henry Esmond je historický román odehrávající se na počátku 18. století.

„Škaredý a schopný muž má u žen úspěch jen někdy, ale hezký hlupák je neodolatelný“.

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 4 uživatelů

čtěte také

Druhá demoverze Race Driver: GRID
Kdo koho dabuje - Kriminálka Las Vegas
Je libo Viagru? Aneb kšeftování s osobními účty čtenářů
Nejlepší hra všech dob - 3. nominační kolo
Mafia 2 (herní screenshoty)

Pro komentování a hodnocení článků je vyžadována registrace.
Registrovat se můžete zde

thomas  (1 komentářů)

(tomas28000[at]...) 26.10.2011  12:02:16

Je velmi težké vybrat ten nejlepší,protože všechny jsou velmi dobré.A proto jsem vybral ty které se mi líbí nejvíc. JAN WERICH „Neříkej že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzy dny nové, kdy to bude daleko horší: budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci“. MARCUS TULLIUS CICERO „Při navazování přátelství pečlivě přihlížejme k tomu, abychom nezačali milovat člověka, kterého bychom jednou mohli nenávidět“. ALBERT EINSTEIN „Jen dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist“. FRANCIS BACON „Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele“. THEODORE DE BANVILLE „Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu“.

Kostkáč  (188 komentářů)	(vmachacek[at]g...) 04.03.2008  00:28:37
Me se libi tendle - Až moc lásky překoná lásku k moci, svět pozná mír - Jimi Henrix. Popr - Když nemáš čas něco udělat pořádně teď, kdy si najdeš čas to udělat znovu? Henry Wadsworth Longfellow

-

sparko  (188 komentářů)	(vmachacek[at]g...) 24.02.2008  01:34:06
raci bych to nechal tak jak toje ... :)

Johny  (188 komentářů)	(Johny[at]info-...) 23.02.2008  19:01:07
Sparko, nechces to trochu rozvest;)=D

-

sparko  (188 komentářů)	(Johny[at]info-...) 23.02.2008  17:34:01
„Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele“. „Při navazování přátelství pečlivě přihlížejme k tomu, abychom nezačali milovat člověka, kterého bychom jednou mohli nenávidět“. tyhle 2

-

Fred  (188 komentářů)	(Johny[at]info-...) 23.02.2008  12:11:15
Je težký některej vybrat, protože jsou všechny pravdivý, ale osobně se mi líbí ten poslední, protože to sedí naprosto přesně!