Za uměleckými skvosty do vídeňského Hofburgu

Vídeň je krásné město s množstvím památek. Můžeme ho klidně nazvat kulturním centrem, protože nabízí skutečně pestrou škálu pro všechny gurmány umění - galerie, muzea, divadla, knihovny a operní scény - určitě si každý vybere to své. A my jsme se dnes vydali na návštěvu okouzlujícího Hofburgu.

Hofburg není velký palác, nýbrž spíše soubor komplexu budov různých slohových směrů od 13. do 19. století. Byl vídeňskou rezidencí a dvorem habsburské dynastie, císařů Svaté říše římské národa německého, pak i pozdějších panovníků rakousko-uherské monarchie. Tento kolosální celek, ve kterém jeden trakt rezidence střídá druhý, byl často srovnáván se samotnou habsburskou říší, v níž byla spojena mnohost národů v jednotě, která čím dál tím více hrozila rozpadem. Habsburská rezidence však skrývá ve svých zdech mnohé krásy a četné hodnotné poklady, počínaje Beethovenovým kladívkovým klavírem a konče čelenkou aztéckého vladaře Montezumy z Mexika.

Palác Hofburg s fiakry v popředí

V některých částech Hofburgu jsou dnes vládní budovy, v jiných muzea s obsáhlými sbírkami z habsburské epochy. Nejstarší částí rezidence je Švýcarský dvůr (Schweizerhof), pojmenovaný podle Švýcarské gardy. Regulérní rezidencí se však Hofburg stal teprve v roce 1533 za Ferdinanda I., místodržícího Karla V. a od roku 1556 císaře. V císařských komnatách lze vidět obrovská kamna, která byla zapotřebí k vytápění. Spatřit tam můžeme i císařský pokoj, kde se udílely audience a ložnici císaře Františka Josefa, který zemřel v roce 1916 po téměř sedmdesátiletém panování.

Císařská klenotnice přechovává obsáhlou sbírku předmětů z celého tisíciletí. Například drahokamy posetou říšskou korunu Svaté říše římského národa německého. Koruna zřejmě pochází z 10. století po Kr. Celý jeden sál je věnován pokladu Burgundů. Tady se nacházejí insignie řádu Zlatého rouna, které Burgundi založili, stejně tak jako sakrální roucha, klenoty a reklikviáře burgundských vévodů. Přechovává se tu jedna z nejcennějsích křesťanských relikvií: Svaté kopí, jímž byl údajně proboden bok Ježíše Krista.

Koruna Rudolfa II., která byla zhotovena za jeho vlády roku 1602 jedním z nejvýznamnějších zlatníků té toby Janem Vermeyerem

Století za stoletím Habsburkové svou rezidenci rozšiřovali. Ferdinand I. započal stavbu hradní konírny (Stallburg), kterou však dokončil teprve jeho syn Maximilián II. Se stavbou Amaienburgu, kde bydlela císařovna Alžběta po dobu svého regentství, se začalo roku 1575. Jiná část, v níž má své úřední sídlo rakouský spolkový prezident, pochází ze 17. století.

Ve dvacátých letech 18. století tu byla vybudována nejkrásnější knihovna na světě. Jsou tu umístěny dva milióny svazků, kromě toho rukopisy, hudební tisky, papyry a leccos jiného. Centrum knihovny tvoří slavnostní sál (Prunksaal), vyzdobený sloupy a freskami a završený kupolí. Bývá také nazýván Katedrálou knih.

Slavnostní sál

Slavná Španělská jízdárna (Spanische Reitschule) se sloupy a lustry, kde předvádějí bílí lipicáni tradiční krokové variace, byla dokončena roku 1735. Španělská jezdecká škola patří mezi největší vídeňské atrakce. Dodnes tady předvádějí svůj repertoár podle školy 18. století slavní lipicánští bělouši. Na hudbu čtverylek a gavot vytvářejí levady, courbetty a caprioly.

Vysoká škola lipicánů

Sbírka hudebních nástrojů v Hofburgu připomíná, že se žádné jiné město na světě nemůže chlubit tím, že okouzlilo tolik skladatelů. V 18. století psal opery pro habsburský dvůr Christoph Willibald Gluck. Ve Vídni komponovali Mozart a Haydn. Také Beethoven tu pobýval od roku 1792. Žil zde i zemřel Schubert. Svět vděčí Vídni za vzletné valčíky a operety Johanna Strausse a Franze Lehára. Ale i vážnější hudba tu pokračovala ve své tradici. Od roku 1875 tu žil Bruckner, od roku 1862 Brahms. Gustav Mahler zde byl v letech 1897 až 1907 ředitelem opery a kromě toho v letech 1898 až 1901 vedl fiharmonii.

Ke knihovně se přimyká tzv. Albertina, která však přímo k Hofburgu nepatří. Je v ní jedna z největších grafických sbírek světa s půldruhým miliónem exemplářů, mezi nimi například známé Dürerovy Ruce spjaté k modlitbě. Vedle stojí augustiánský kostel. Byl farním kostelem vídeňského dvora a původně součástí augustiánského kanovnického kláštera. V tomto kostele se konala v zastoupení svatba Marie Antoinetty s Ludvíkem XVI. Sňatek tu uzavírala rovněž Marie Louisa s Napoleonem.

Galerie Albertina

Albrecht Dürer - Ruce spjaté k modlitbě

Doufáme, že vás naše procházka Hofburgem natolik zaujala, že se brzy na návštěvu palácových komnat vydáte sami, ať už v době předvánoční, či s příchodem jara příštího roku.

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 5 uživatelů

čtěte také