Malé Holandsko na jihu Moravy, tak je označován Baťův kanál nebo-li Průplav Otrokovice-Rohatec. Tato zajímavá technická stavba z 30. let 20. století dnes žije bohatým turistickým ruchem. Baťův kanál tvoří osu turistické oblasti Slovácko, která je proslulá skvělými podmínkami pro cykloturistiku, a nabízí netradiční možnost poznat kraj kolem řeky Moravy od Kroměříže po Hodonín.

Historie
Pokusy o splavnění řeky Moravy lze najít již v 17. století, nicméně první regulace toku začala až v první polovině 19. století. Poslední regulovaný úsek byl dokončen roku 1982. Regulace přinesla zejména napřímení toku řeky ohrazením jejích meandrů. Tyto meandry dnes tvoří více jak 180 slepých ramen (např. přírodní rezervace Kanada). Regulace dosud neproběhla mezi Strážnicí a Rohatcem a tento unikátní úsek tak poskytuje jeden z mála pohledů na přirozený tok řeky Moravy. V 30. letech 20. století zasáhla firma Baťa do připravovaného projektu závlahového kanálu. Ten byl upraven na kanál plavební. Hlavním přepravovaným materiálem byl lignit z dolů firmy Baťa v Ratíškovicích do Otrokovic, kde byl spalován v tepelné elektrárně - teplo a elektřina pro kožedělný průmysl. Celá plavba trvala za ideálního stavu vody 10 hodin. Prázdný nákladní člun byl z Otrokovic odtažen remorkérem do Spytihněvi, odkud byl dále tažen traktorem (v začátcích koňmi) jedoucím po břehu. Ze Starého Města ho opět táhl remorkér, který ve Veselí nad Moravou znovu vystřídal traktor až do Sudoměřic, kde byl naplněn.

Vlastní stavba probíhala v letech 1934 až 1938. Na trase bylo vystavěno 14 plavebních komor, každá s typickým „baťovským“ domkem pro obsluhu, přes 30 mostů a dva pomocné jezy na Veličce a Radějovce. Na trase existovala řada unikátních technických zařízení (výklopník uhlí mezi Rohatcem a Sudoměřicemi, lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech). Roku 1945 byl kanál poškozen přechodem vojenské fronty a jeho opravy se protahují. Vodní cesta se po roce 1948 již nerozšiřovala. V 50. letech provoz lodí postupně upadal kvůli neekonomičnosti a kanál se bez údržby začínal zanášet. Vše vrcholí oficiálním zrušením provozu v roce 1972, které trvalo bezmála 25 let. Po několika neúspěšných pokusech o oživení plavby se v 90. letech chopily iniciativy obce v okolí Baťova kanálu.
Součanost
Dnes Baťův kanál slouží výhradně turistickým účelům (nákladní doprava neprobíhá) společně s cyklotrasou, která ho lemuje. Délka Baťova kanálu (od Otrokovic do slovenské Skalice) je v současnosti přibližně 53 km. Tato vodní cesta vede zčásti po řece Moravě, zčásti uměle vyhloubenými kanály (24 km). Je splavná od Otrokovic k Rohatci, ale do budoucna se počítá s jejím rozšířením až do Kroměříže a Hodonína. Na trase Kroměříž - Otrokovice je překážkou Bělovský jez bez plavební komory. Téměř celá vodní cesta je opravena; zprovozněno bylo 14 plavebních komor a umožněna tak vodní doprava mezi Otrokovicemi a Petrovem, případně Skalicí na Slovensku. Turisté mohou využívat 8 přístavů. V úpravách vodní cesty bude pokračováno s cílem dovést ji až do Hodonína a Kroměříže.
Vodní cesta je veřejná. Svou loď tu může na vodu spustit v podstatě kdokoliv. Není zapotřebí žádné zvláštní povolení. Rozdíl výšek na této vodní cestě činí asi 19m. Tento rozdíl vyrovnává 14 plavebních komor (zdymadel). Jejich provoz zajišťuje Povodí Moravy v daných hodinách během sezóny. Za plavbu vlastní lodí, ani za proplutí plavební komorou, se neúčtují žádné poplatky. Pokud se během plavby unavíte, můžete využít hospůdek u přístavů. Fungují zde různé půjčovny kánoí, motorový člunů i hausbótů a vody křižují také vyhlídkové lodě. Na řece Moravě hladinu vody regulují jezy. Jejich sjíždění je zakázáno. Provoz na kanálu začíná obvykle v dubnu (podle počasí). Odemykání plavební sezóny se koná 1. května, zamykání 28. října. Kromě těchto akcí probíhají v půjčovnách lodí v průběhu celé sezóny různé zábavní večery. Není problémem ani plavba se soudkem piva a čepováním přímo na palubě lodi. Hladina na koridoru je opravdu klidná. Celá oblast je lákavá také pro rybáře, kteří využívají buď řeku Moravu či její slepá ramena.


Cyklostezka

Baťův kanál je nejjižnější část dálkové trasy Moravská stezka. Cyklotrasa 47 vede podél vodního toku z Kroměříže přes Veselí nad Moravou až do Hodonína. Celkově nabízí 80 kilometrů. Trasa vede po téměř absolutní rovině a ve Zlínském kraji převládá asfaltový povrch. Terén je dokonale přehledný a cesta maximálně bezpečná díky mimoúrovňovému křížení silnic a železnic. Pouze v několika místech vede po málo frekventovaných komunikacích. Cyklostezka je tak ideální pro rodiny s dětmi, in-line bruslaře, seniory a tělesně postižené. Není problém se i s kolem nalodit na výletní loď. Celý region je rájem cyklistů. Z cyklostezky můžete odbočit k mnoha zajímavým místům. Slovácko je proslulé mimo jiné vynikajícím vínem a slivovicí. Na cyklotrasu navazuje síť Moravských vinařských stezek - oblíbený cíl turistů. Nemyslete si ovšem, že celé okolí je jen rovina. I ti zdatnější si přijdou na své. Díky napojení stezky na další cykloturistické trasy se dá vyjíždět do blízkých Chřibů, Hostýnských vrchů i Bílých Karpat. O své vlastní zážitky se můžete podělit v komentářích.





Více obrázků najdete v galerii pod článkem.
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
| Průměrná známka : 0 |
| Hodnotilo 0 uživatelů |