Zlín - navždy Baťovým městem

Kolektivně pracovat, individuálně bydlet! Díky heslu Tomáše Bati získalo krajské město na jihovýchodě Moravy nezaměnitelnou podobu. Zlín v českých očích navždy zůstane městem Baťovým. Je to svým způsobem závan nostalgie, na druhou stranu, úspěšný podnikatel a mecenáš prvorepublikové architektury městu dodal prestiž a moderní tvář. Díky progresivnímu podnikateli Zlín v průběhu dvacátých let minulého století zpětinásobil počet obyvatel - z malé obce se stal skvostný představitel funkcionalistického urbanismu a zahradního města.

Značka neodmyslitelně spjatá s historií města byla založena roku 1984. Baťovy boty získaly příležitost během 1. světové války, kdy zásoboval rakousko-uherskou armádu. Poválečná hospodářská krize na chvíli zpomalila vývoj, ale progresivní Baťa pochopil, že je nutné ceny obuvi snížit a vyrábět pro všechny sociální třídy. Neváhal zlevnit na polovinu, čímž brzy ovládl celorepublikový trh. Tomáš Baťa se pokoušel být co nejvíce nezávislý na jiných dodavatelích, proto v továrním komplexu nechal vystavět vlastní elektrárnu i budovy pro výrobu pneumatiky, punčoch atd. Po celém světě, včetně Indie či Arabského poloostrova, vyrostlo několik satelitních továrních městeček, které jako by Zlínu z oka vypadly... Obuvník Baťa působil od r. 1923 jako zlínský starosta, což mu pomohlo v realizaci dalších odvážných projektů. Zlín v té době získal sportovní areály, největší kino v republice, obří obchodní domy, školy, nemocnice a další na svou dobu progresivní projekty. Touha po soběstačnosti Baťu dovedla k výstavbě filmových ateliérů, kde se natáčely jedny z prvních československých reklam.

Pro rozšiřování Zlína Baťa vypisoval architektonické soutěže. Budovy průmyslové i obytné nesou jednotné prvky: železobetonová kostra obvykle vyplněná červenými cihlami, z velké části prosklená. O několik projektů se ucházel slavný architekt Le Corbusier obdivující příležitost, které průmyslové město nabízí. Dle jeho slov: "Zlín jest zářivým fenoménem."

Corbusierovy návrhy se však zlínskému podnikateli nelíbily, byly příliš nákladné, extravagantní a postrádaly smysl pro praktičnost. Příležitost tedy dala zazářit českým architektům; město je spojeno se jménem Františka Lýdie Gahury, který postavil mj. památník Tomáše Bati, kde je dnes je v umístěna krajská filharmonie a Dům umění. Další hvězda zlínské architektury Václav Karfík je autorem známého Baťova mrakodrapu, tzv. "Jednadvacítky", ve své době nejvyšší budovou v ČSR. Jiný známý architekt, Jan Kotěra, se podílel na přestavbě Baťovy vily.

Bohužel, dny největší slávy zřejmě pominuly. Baťovo soběstačné impérium, je ideálem v dnešní době nedostižným, a kdysi obsazené tovární budovy z červených cihel zejí prázdnotou. Téměř okamžitě po 2. světové válce byly Baťovy továrny zestátněny. Po krátkou dobu nový režim zachoval kontinuitu se stavebními záměry obuvnického impéria, stavby z té doby se nijak neodlišují. V padesátých letech však došlo k narušení architektonického rázu a stejně jako v jiných městech zde vyrostly paneláky, klasické perly českého socialismu. Přesto parky a baťovské domky na stráních zůstaly zachovány jako připomínka kdysi zašlé slávy podobně jako průmyslové budovy. Přestože ve městě žije zhruba 80 tisíc obyvatel, schovávají se v sídlištích na stráních. Centrum města je malebné, v letních měsících téměř vylidněné, na krajské město je atmosféra neobyčejně poklidná.

Kromě na české poměry netradiční architektury nabízí okolí Zlína další zajímavosti. Přímo ve městě můžete navštívit Muzeum obuvi se spoustou kuriozit. Dozvíte se, jakáže byla ševcovina dřina, uvidíte mj. střevíce čínských kurtizán, obřadní sandále náčelníka jakéhosi novozélandského kmene či boty vystavované v 60. letech na výstavě Expo. Prohlídku doprovází baťovské prvorepublikové reklamy, což z návštěvy dělá velmi úsměvný a roztomilý zážitek. Patříte-li k fanouškům cestovatelů Zikmunda a Hanzelky, nachází se v krajské galerii stálá expozice dvojici věnovaná. V blízkém okolí je několik hradů a zámků, oblíbený je především Buchlov.

Povinností by měla být návštěva ZOO v Lešné. V prostorách rozsáhlé zámecké zahrady nabízí atraktivní prostředí; krásné jsou zejména výběhy, kterými může návštěvník volně procházet a prohlížet si zvířata za nízkým plotem (samozřejmě bezpečnost návštěvníků zajištěna:-)). Zvířata jsou v areálu rozmístěna podle jednotlivých kontinentů, což je určitě zajímavé pro rodiče s dětmi. Na prohlídku ZOO si určitě vyšetřete alespoň pět hodin času i víc, záleží, zda budete chtít navštívit zámek uprostřed areálu.

Pokud rádi běháte, nezapomeňte si přibalit s sebou sportovní boty - nad baťovskými domky v lese mají Zlíňáci běžeckou trasu doprovázenou různými prolézačkami atd. Soudě podle náročnosti doporučených triků na těchto mučících nástrojích, musí být obyvatelé města v mimořádné kondici. Krkolomná stezka se spoustou hrboly dává příčinu různým otázkám - kudy asi tak pro zmrzačené běžce jezdí sanitka?

Sečteno a podtrženo: návštěva Zlína není marná. V nostalgické atmosféře  jsou zakonzervované vzpomínky na dobu první republiky, kdy se zdálo, že všechno bude nové, lepší. To, že tomu tak nakonec nebylo, není důvodem, proč pominout fakt, že česká architektura má za sebou i světlá období.

Seznam chráněných památek:

• Baťův mrakodrap
• Památník Tomáše Bati (Zlín): přední funcionalistická stavba V. Karfíka z r.1938, dnes Dům umění
• konstruktivistická budova od F.L.Gahury z r. 1938
• skupina pěti rodiných domků (ul. U lomu, Zlín) z r.1935
• zámek (Zlín)
• funkcionalistická kaple sv. Václava (Zlín-Kudlov)
• sakrální stavba arch. F.L.Gahury z r.1939
• secesní zámek (Lešná):stavba z 2.pol 19.st. s parkem a ZOO
• zřícenina hradu (Lukov)
• hrad Malenovice
• kostel Narození Panny Marie (Štípa)
• gotický kostelík sv. Jakuba (Tečovice) z 2.pol. 13.st.

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také