Velká čínská zeď - nejdelší hřbitov světa

Není zeď jako zeď. Do historie se jistě zapsala proslulá Berlínská zeď, Zeď nářků v Jeruzalémě nebo Velká čínská zeď. A právě u té se dnes zastavíme - nejdelší stavba na světě nabízí nejen pořádný turistický výšlap!

Čínská zeď je jedním z největších bravurních, stavebně technických děl všech dob. Stavěla se od roku 220 př. Kr. za císaře Čchin Š´-chuang-tiho přibližně deset let. Tento panovník platí za jednoho z největších despotů v dějinách. Některé úseky obranné zdi zřídila už dříve různá malá, navzájem si konkurující království na severu. Čchin Š´-chuang-ti rekrutoval armádu z rolníků, vojáků, kriminálníků a politických zajatců k obnově poškozených míst a spojení těchto jednotlivých částí. Tak vznikl uzavřený ochranný val přes hory podél hranic jeho říše. Zeď byla zamýšlena jako bašta proti válečným mongolským nomádům na severu a pravděpodobně také jako demonstrace císařovy moci a nádhery.

‚Cchin Š´-chuang-ti pověřil tímto projektem svého nejúspěšnějšího generála Meng Tiana. Zeď se plazila po horách, do údolí, přes pouště a bažiny. Byla stavěna na kamenných základech ze země a cihel. Z jejích strážních věží se šířily dosud nebývalou rychlostí pomocí kouřových signálů - v noci pomocí ohňových signálů - informace po celé zemi.

Zeď prý postavilo v potu tváře 300 000 lidí. Už jen organizace a zásobování takového množství pracovních sil byla výjimečným výkonem. Jedna legenda praví, že Čchin Š´-chuang-timu předpověděl mág, že zeď bude možno dokončit teprve tehdy, až v ní bude pochován Wan nebo 10 000 lidí. Císař nakonec našel muže jménem Wan, dal ho usmrtit a pohřbít ve zdi. Pravděpodobně mnoho tisíc lidí, kteří zemřeli během stavebních prací, v ní bylo zazděno. Zeď byla také nazývána Nejdelší hřbitov světa nebo Zeď slz.

V průběhu staletí však byla zanedbávána a rozpadala se. V roce 607 po Kr. za dynastie Suej bylo dílo rekonstruováno. V tomto období stavby se údajně účastnilo prací milion dělníků a polovina z nich zahynula. Za dynastie Ming (v letech 1368 - 1644) v 15. století dostala zeď konečně svou dnešní podobu. V posledních letech byly její části zrestaurovány pro cizinecký ruch.

Zeď začíná v blízkosti jezera Bo-Hai, severovýchodně od Pekingu a vede přes severní Čínu do pouště Gobi. Zeď se vine a kroutí, na některých místech běží paralelně s ní další ochranné valy, které lze připočítat. Údaje o délce jsou velmi rozdílné: Vzdušná čára mezi oběma koncovými body měří 2 450 kilometrů, zeď se všemi odbočkami a ohyby by mohla být dlouhá asi 6 000 až 6 500 kilometrů. Podle posledních zjištění je ještě o 2 000 km delší. Zeď je široká 5,5 metrů, vysoká průměrně 9 metrů, pozorovací věže mají výšku 12 metrů. Čínská zeď je výjimečně působivé dílo, které po staletí odolávalo vlivům větru i počasí.

Čínská zeď není však jen lákadlem pro turisty - je využívána k mnoha různým akcím, jako jsou například módní přehlídky, svatby či sportovní akce:

Módní přehlídka Fendi

Mladí čínští svatebčané

Skateboarding na Čínské zdi - proč ne?

Od roku 1987 je Velká čínská zeď zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Navzdory tomu je ochrana zdi dosud nedostatečná; v odlehlejších místech je zchátralá a dochází k rozebírání na stavební materiál. Zrestaurovány a turisticky zpřístupněny jsou jen některé menší úseky. V roce 2007 byla Velká čínská zeď zařazena mezi nových sedm divů světa.

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také