Ve viktoriánském Londýně měly tunely pod Temží zelenou

Státní zakázky, jejichž dokončení spolyká mnohem víc peněz, než bylo naplánovalo, se nevyskytují jen u nás.  Například už v 19.století se ve Velké Británii stal doslova „žroutem" peněz tunel pod Temží - „Thames Tunnel" - spojující londýnské čtvrti Rotherhite a Wapping. Tunel se budoval od roku 1825 do roku 1843, vyžádal si několik lidských životů a obrovské finanční investice - jen samotné ražení tunelu stálo 454 000 liber a dalších 180 000 liber bylo potřeba vydat na jeho vybavení. Není tedy divu, že když britský Parlament v roce 1868 uvolnil 12 000 liber na nový podvodní tunel „Tower Subway," jenž by propojil Tower Hill na severním a Vine Lane na jižním břehu Temže, stavitelé se do výběrového řízení zrovna nehrnuli.

Projektu se nakonec ujal teprve čtyřiadvacetiletý inženýr James Henry Greathead, jenž náklady na zkonstruování Tower Subway, včetně přístupových šachet, vyčíslil na 9 400 liber. James H. Greathead, další inženýr Peter W.Barlow a jeho syn Peter W. Barlow Jr. dokázali tunel vyprojektovat a vyhloubit během jediného roku.

Rychlé vybudování tunelu umožnilo několik faktorů. Jednak to bylo zdokonalení razicího štítu, který při hloubení minulého tunelu použil inženýr Marc Isambard Brunel. Greathead a jeho společníci vytvořili válcový razicí štít, což byl v podstatě železný „rukáv" o průměru 2,21 m, stejně jako plánovaný tunel. Zařízení bylo zhruba 1,5 m dlouhé, 13 mm silné a vážilo něco málo přes dvě tuny, zatímco Brunelův neohrabaný obdélníkový razicí štít, použitý při stavbě Thames Tunnel, vážil přes 120 tun.  Novému tunelu hrál dále do noty fakt, že náhodou vedl skrz stabilní vrstvu,  v hloubce necelých sedmi metrů pod říčním dnem a pod měkkými náplavami, jež tak sužovaly Brunela při konstrukci Thames Tunnel jen pár mil dále po proudu.

Práce na Tower Subway započaly v únoru 1869 vyhloubením vstupních šachet  na obou stranách řeky. Hloubkou se od sebe mírně lišily, severní šachta u Tower Hill byla hluboká 18 m, jižní šachta ve Vine Lane byla o tři metry mělčí. Obě šachty byly vybaveny parou poháněnými výtahy pro pasažéry.  S ražbou tunelu se začalo v dubnu a skončilo již v prosinci.

Podvodní část tunelu byla hotova za méně než rok, což bylo obrovské zlepšení oproti zdlouhavému postupu prací při minulém projektu, kdy se tunel prodloužil o maximálně čtyři metry týdně. Práce urychlilo také používání litiny na stěny tunelu, namísto cihel, jež používal Brunel. Inovované metody, použité při hloubení The Tower Subway byly později, v roce 1890, vzorem při výstavbě City & South London Railway, první londýnské „trubicové" železnice - metra.

Nový podvodní tunel byl uveden do provozu 2.srpna 1870. Měly jím jezdit malé kabiny pro maximálně 12 pasažérů, které měl z jednoho konce na druhý přetáhnout stacionární parní motor. Jenže stísněnost přepravních prostor - podle dobových vyjádření nebyl tento tunel nic pro klaustrofobiky -  malá kapacita kabiny, málo přepravených klientů a malá rychlost kabin zapříčinila ekonomický neúspěch The Tower Subway, takže osobní doprava fungovala pouhé tři měsíce a tunel se dostal v listopadu 1870 do nucené správy.

Byl změněn na cestu pro pěší, kabiny a parní motor byly odstraněny, instalovaly se plynové lampy a výtahy se nahradily točitým schodištěm. Tunel se pak stal  oblíbenou cestou pro přechod řeky, týdně ji použilo průměrně 20 tisíc lidí. Hlavními uživateli této cesty byli pracující lidé, kteří dřív byli zcela závislí na trajektech.

V září 1888 se tunel Tower Subway stal na chvíli proslulým, když v něm byl spatřen muž mávající nožem. Shodou okolností to bylo období, kdy v blízkém Whitechapel páchal své vraždy Jack Rozparovač.

Éra podvodní cesty z jednoho břehu Temže na druhý skončila v roce 1894 otevřením mostu Tower Bridge. Na mostě se totiž, na rozdíl od tunelu, nevybíralo mýtné...

V roce 1897 byl tunel prodán za 3 000 liber společnosti London Hydraulic Power Company (LHCP) a pro veřejnost uzavřen v roce 1898. Poté tunelem vedly trubice s hydraulikou a vodovod.  V současné době hydrauliku nahradily telekomunikační kabely. 

Ze dvou kruhových vchodových „stánků" do podvodního tunelu, na severním a jižním břehu Temže, se zachoval jen ten severní, jižní byl zbořen v roce 1990. Na zdi „stánku" je datum vybudování Tower Subway, spolu se jménem společnosti London Hydraulic Power Company, takže by se mohlo zdát, že tato firma stojí za vybudováním tunelu. Není tomu tak, LHCP tunel pouze vlastnila a vchod nechala postavit až v roce 1920. Lze ho najít na Tower Hill, poblíž prodejny vstupenek do Toweru, západně od hlavního vchodu.

Foto: bukisa.com, historic-uk.com, thamediscovery.org

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také