Nejkrásnější památky stověžaté Prahy – díl V.

Pátý díl "seriálu" o pražských památkách je zaměřen na židovské památky. Dočtete se tedy o židovském městě, hřbitově a mnoha pražských synagogách.

Josefov

Tato část Prahy 1 je nejmenším katastrálním územím hlavního města. Území bylo osídleno Židy od 12. století. Židé si postupně vytvořili samosprávu, vybudovali synagogy, radnici a vytvořili školský systém. Výměra židovské části byla kolem 9,3 ha. Hranice nesměli Židé při osidlování překročit, na tomto malém území tak v době největšího rozmachu žilo až 1900 lidí.

Historie Židů v Praze byla poznamenána několika pogromy. Stav se zlepšil až díky vydání Tolerančního patentu Josefem II., po kterém byla nakonec čtvrť v polovině 19. století pojmenována (původně se nazývala jednoduše Židovské město). V r. 1848 došlo ke zrovnoprávnění židovského obyvatelstva, bylo povoleno se z ghetta vystěhovat. Toho využily hlavně bohatší rodiny, do ghetta se naopak sestěhovávala pražská chudina. Na konci 19. století bylo rozhodnuto, že čtvrť bude asanována, dojde ke zbourání budov, rozšíření ulic a vybudování nové zástavby. Bylo vybouráno přes 300 domů a 20 ulic. Dochovalo se jen několik staveb, hlavně synagog, radnice a hřbitov, které tvoří dnešní židovské město.

Během 2. světové války (po deportaci Židů do koncentračních táborů) sloužila čtvrť jako skladiště zabaveného majetku, který po skončení války připadl z velké části Židovskému muzeu v Praze. To se stalo druhým největším židovským muzeem na světě. Tím největším a nejvýznamnějším je Židovské muzeum v Jeruzalémě.

Židovská radnice

Tato původně renesanční stavba pochází z druhé poloviny 16. století, dnešní podoba pochází z doby rokoka. Na budově se nacházejí dva hodinové ciferníky. Jeden klasický, druhý obsahuje hebrejské číslice a považován za pražskou raritu díky tomu, že hodiny jdou pozpátku. V současnosti zde sídlí Federace Židovských obcí v České republice, Židovská náboženská obec v Praze, košer restaurace a několik dalších institucí.

Starý židovský hřbitov

Hřbitov fungoval od první poloviny 15. století do druhé poloviny 18. století. Nejvýznamnějšími osobnostmi, které jsou zde pohřbeny, jsou Jehuda Liva ben Becalel (známý jako Rabi Löw) a Mordechaj Maisel (jeden z nejvýznamnějších pražských Židů, pozdější primas židovského města). Odborníky je považován za památku celosvětového významu. Židé měli pro pohřbívání určeno jen toto relativně malé místo mezi domy, pohřbívalo se tedy i do vrstev. V současné době je zde 12000 náhrobních kamenů a 80000 hrobů ve 12 hřbitovních vrstvách nad sebou.

Pinkasova synagoga

Budova pochází z konce 15. století, z důvodu záplav byla několikrát přestavěna. Nachází se přímo u Starého židovského hřbitova. V současnosti slouží synagoga jako památník obětí holocaustu. Uvnitř jsou na stěnách napsána jména více než 77 tisíc Židů, kteří se v Čechách a na Moravě stali oběťmi nacismu.

Maiselova synagoga

Založena byla Mordechajem Maiselem v roce 1590. Nyní se uvnitř této novogotické budovy nachází expozice o dějinách Židů v Čechách a na Moravě.

Staronová synagoga

Tato stavba z druhé poloviny 13. století je nejstarší dochovanou stavbou Josefova a jednou z nejstarších synagog v Evropě, která se dodnes využívá (v Praze jako jediná) k náboženským obřadům. Uprostřed stojí vyvýšené řečniště, kolem kterého jsou umístěna sedadla pro nejvýznamnější členy židovské komunity. U sedadla číslo 1 je na zdi umístěna Davidova hvězda. Je to sedadlo, na kterém údajně sedával rabín Löw, tvůrce pražského Golema. Nejdůležitějším místem synagogy je svatostánek, v němž je uzavřena tóra (5 knih Mojžíšových). Více informací čtěte také ve 2. díle tohoto seriálu.

Dalšími synagogami na Josefově jsou Klausová synagoga, Vysoká synagoga a Španělská synagoga.

Židovské památky mimo Josefov

Další pražské židovské hřbitovy jsou na Žižkově (u TV vysílače), v Libni, v Uhříněvsi, na Smíchově a na Olšanech.

Synagogami, které se nacházejí mimo původní židovské město, jsou Jubilejní synagoga (více ve 2. díle tohoto seriálu), Smíchovská synagoga, Karlínská synagoga, Nová synagoga v Libni, Košířská synagoga, Bubenská synagoga a Michelská synagoga.

Zdroje: wikipedia.cz, praguecityline.cz, stovezata.praha.eu

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také