Nejkrásnější památky stověžaté Prahy - díl I.

Hradčany jsou relativně malým územím v Praze, které se dělí mezi několik pražských částí, a to Prahu 1 a 6. Většinu Hradčan zaujímá Pražský hrad. Není však jedinou pamětihodností, která se zde nachází. Čím vším se tedy mohou Hradčany turistům chlubit?

Pražský hrad

Tento hrad je od nepaměti symbolem české státnosti. Z turistického i historického hlediska je jednoznačně nejvýznamnější českou památkou. Podle Guinessovy knihy rekordů je také největším hradním komplexem na světě. Spolu s celým historickým jádrem Prahy je zapsán od 90. let 20. století na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hrad je od samého vzniku ČSR také sídlem hlavy státu.

Hrad byl založen přemyslovským knížetem Bořivojem v 9. století. V současnosti je tvořen mnoha paláci a církevními stavbami, které byly vystavěny v několika architektonických slozích, najdeme zde jak památky románské, tak i např. gotické.

Součástí Pražského hradu jsou také Bazilika sv. Jiří, Katedrála sv. Víta, Zlatá ulička, věž Daliborka, Staré zámecké schody, Jízdárna a několik dalších památek.

Bazilika sv. Jiří

Tato nejznámější česká bazilika pochází z 10. století. Nechal ji vystavět otec sv. Václava, kníže Vratislav. Bazilika je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Většina baziliky si dochovala původní románský vzhled, průčelí prošlo barokní přestavbou. Celý kostel tvoří trojlodní bazilika se dvěma věžemi, čtvercové kněžiště a trojlodní krypta. Průčelí bylo dostavěno až v 17. století.

Katedrála sv. Víta

Katedrála sv. Víta je jednoznačně největší a nejvýznamnější chrám v Praze. Mimo klasických náboženských aktivit měla také to privilegium, že zde byli korunováni čeští panovníci a je také uložištěm ostatků mnoha českých patronů, šlechticů, panovníků a arcibiskupů.

Původně na místě katedrály stála rotunda, kterou založil kníže Václav. Rotunda byla později přestavěna na baziliku a v r. 1344 zahájil Karel IV. výstavbu katedrály v gotickém slohu. Na stavbě se podíleli významní architekti - Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. K zahájení dostavby však došlo až v druhé pol. 19. století. Chrám byl vysvěcen v r. 1929.

Bronzové vstupní dveře jsou vyzdobeny reliéfy s výjevy z historie chrámu a z legend o svatém Václavu a Vojtěchu. Katedrálu tvoří hlavní loď a boční lodi s postranními kaplemi. Před hlavním oltářem stojí mauzoleum králů, pod ním je královská hrobka.

Centrem katedrály je bohatě zdobená kaple sv. Václava. Z ní vedou dveře do tzv. korunní komory, ve které jsou uloženy české korunovační klenoty.

Zlatá ulička a Daliborka

Tato ulička vznikla až po vybudování severního opevnění Hradu. Po jeho vnitřním obvodu byla vybudována skromná obydlí, kde pobývala hladní čeleď, zlatníci (odsud pochází zřejmě název) a hradní střelci. Obývány byly domky až do 2. světové války. V jednom z domků pobýval také spisovatel Franz Kafka během 1. světové války.

Součástí uličky je také válcová dělová věž Daliborka. Ta byla součástí opevnění Jagellonců a byla využívána také jako vězení. Nejznámějším vězněm byl rytíř Dalibor z Kozojed.

Staré zámecké schody

Staré zámecké schody vedou od předhradí Pražského hradu, kde na ně navazuje Jiřská ulice na Malou Stranu a kde ústí do Chotkovy ulice a měří asi 150 m. Byly vybudovány v 16. století. Po obou stranách schody lemuje zeď. Jejich romantický vzhled inspiroval spoustu umělců, kteří tak tvořili písně, básně i obrazy právě o této malebné památce. Patří mezi nejfrekventovanější přístupovou cestu na Pražský hrad.

Jízdárna Pražského hradu

Barokní průčelí Jízdárny z konce 17. století tvoří téměř celou jednu stranu ulice U Prašného mostu, která vede na Pražský hrad přes Jelení příkop. V polovině 20. století byla Jízdárna upravena na výstavní síň. Zároveň došlo k otevření letní otevřené jízdárny. Na střeše je zahrada, z níž se otevírá neobvyklý pohled na katedrálu sv. Víta a severní opevnění Hradu.

Arcibiskupský palác

Tento palác, nacházející se v těsné blízkosti Hradu, je rezidencí arcibiskupů od 16. století. Získal jej arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Stavba měla původně renesanční vzhled, později však byla přestavěna v barokním a pozdně barokním stylu, a to v 2. polovině 18. století.

Loreta

Tento areál se nachází na Loretánském náměstí, nedaleko Hradu. Skládá se z několika ambitů, kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou. Celá stavba patří k vrcholně baroknímu stylu. Pro návštěvníky je přístupná také Loretánská klenotnice.

Nový svět

Máte-li chuť navštívit obdobu Zlaté uličky a nechcete platit vstupné, navštivte uličku zvanou Nový svět. Nachází se zhruba minutu od Hradu. Domky v ní sice nejsou barevné tak jako ve Zlaté uličce a nejsou přístupné, avšak atmosféra této opomíjené uličky na vás dýchne výrazně. Jelikož turisté tuto ulici neznají, je většinou téměř prázdná a neruší vás tak „procházka v davu".

Nový svět vznikl jako hradčanské předměstí kolem 14. století, později jej Karel IV. přiřadil k Hradu.

K dalším památkám, které mohou turisté na Hradčanech obdivovat, patří například nádherné zahrady (o nich budu více informovat v jednom z dalších dílů tohoto seriálu), mnoho paláců (Martinický, Černínský, Hrzánský, Schwarzenberský, Šternberský, Salmovský, Toskánský aj.), několik kostelů a klášterů, Jelení příkop, Prašný most a mnoho dalších pamětihodností.

Zdroje: wikipedia.cz, atlasceska.cz, hrad.cz

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také