Fascinující památky - Zámek Neuschwanstein

Pojďte s námi do pohádky. Zámek Neuschwanstein je fantazie, která se stala skutečností - zámek pro víly, ozdobený altánky s věžičkami, položený vysoko nad lesy v bavorských Alpách v Německu. Působí jako kulisa a je dílem mnichovského divadelního malíře Christiana Janka. Má úctyhodné rozměry a byl postaven během 17ti let. Král Ludvík II. Bavorský stavbou zámku Neuschwanstein uskutečnil své romantické představy.

Ludvík vyrůstal v blízkém zámku Hohenschwangau, ve středověké pevnosti, kterou nechal postavit jeho otec Maximilián II. Ludvík byl nadšeným ctitelem německé mytologie a pravděpodobně se ztotožnil s Lohengrinem. Po uvedení Wagnerovy opery Lohengrin v roce 1858 byl nadšením bez sebe. Když o tři roky později ve věku 18 let převzal trůn, byl jedním z jeho prvních státnických činů povolat Richarda Wagnera do Mnichova. Teď, když měl peníze a moc, se stal Wagnerovým mecenášem, platil za něj dluhy a slíbil zřídit pro Wagnerova díla festival. Wagner vytvářel pro jeviště německou legendu ve velkém stylu a před očima diváků odvíjel věčné drama boje dobra se zlem. V mezidobí nechal Ludvík vystavět pohádkový zámek, který byl v každém ohledu hoden ideálu starých německých rytířů. O Ludvíkovi se začalo říkat, že se zbláznil, a byl považován za panovníka, který nemá vůbec smysl pro realitu. Bismarck jej v mládí prohlásil za svéprávného, ačkoli už tenkrát byl nápadný podivínským oblečením a zvláštním životním stylem (tak například prospal celé dny a představoval si, že přijímá k diner ducha Ludvíka XIV.). Na konci života však Ludvík zešílel.

Zámek Neuschwanstein

Patnáct mužů se po dobu čtyř a půl let zabývalo řezbářskými pracemi na jeho posteli. Vnitřní zařízení zámku je směsí nejrůznějších architektonických stylů, spojením četných maurských, gotických a barokních prvků se stalaktitovými sloupy, trůnním sálem v dekadentním byzantském stylu a rafinovaně osvětlenou velkou pěveckou halou, která byla určena na uvádění Wagnerových oper.
Ludvíkova záliba ve stylech minulých dob mu ale nebránila vybavit zámek moderní technikou. Vytápěcí systém byl pokrokový a kuchyně měla tekoucí studenou a teplou vodu.

Interiér zámku

Přes toto krásné prostředí byl král nešťastný. V roce 1886, tři měsíce poté, co se nastěhoval do svého pohádkového zámku, byl prohlášen za nesvéprávného vládnout. Byl střežen na zámku Berg u Starnberského jezera a utopil se 13. června téhož roku za dodnes neobjasněných okolností.

Zámek Linderhof

Neuschwanstein je jen jedním z Ludvíkových extravagantních zámků. Existují ještě dva další a plány na mnoho jiných. Linderhof je v blízkosti Oberamergau v překrásném parku s Venušiným chrámem a maurským kioskem; ten Ludvík koupil, když v roce 1867 navštívil světovou výstavu v Paříži. Linderhof byl postaven v letech 1874 až 1878. I tady se podílel na stavebních pracích divadelní malíř Jank. V kiosku dal král zřídit výstřední paví trůn. Nejzajímavější je však Venušina jeskyně v Linderhofu, uměle vytvořená, s jezírkem, stalaktity a stalagmity a s obrovským obrazem představujícím scénu z Wagnerovy opery Tannhäuser. Ve vodě byla loď ve tvaru labutě. Vypráví se, že jedna zpěvačka poněkud bujných tvarů, jistá madame Scheffzky, v té loďce jednou ztratila rovnováhu, když chtěla Ludvíka přimět ke galantnímu pokusu o záchranu. Král to však přenechal jednomu sluhovi.

Zámek Herrenchiemsee

Od roku 1878 chtěl Ludvík postavit na jednom ostrově v Chiemsee své vlastní Versailles a vybudovat ještě větší a podle jeho názoru ještě krásnější zrcadlovou galerii a ještě skvostnější verzi ložnice Ludvíka XIV. ve Versailles, která byla údajně rezervována pro potřebu dávno zemřelého monarchy. Zahrady byly založeny ve francouzském stylu. Ale po sedmi letech mu došly peníze a palác nebyl nikdy dokončen.

Průměrná známka : 8.1666666666667

Hodnotilo 6 uživatelů

čtěte také