Centre Pompidou-nejslavnější příklad architektury High-Tech

Poznáváte rádi moderní a nadčasové věci? Zajímá vás, na jakém unikátním projektu se spolupodílel architekt Jan Kaplický? Vydejte se tedy s Info-koktejlem na cestu do Paříže do slavného komplexu Centre Pompidou!

Galerie, muzea, knihovny, koncertní haly – takové budovy byly dlouho považovány za nedotknutelné – svaté chrámy múz, které mohou náležitě sídlit jen v masivních klasických stavbách. V Paříži bylo v letech 1972 – 1977 na popud bývalého prezidenta Georgese Pompidoua postaveno nové víceúčelové kulturní centrum, které nedbalo na řadu tradičních představ o umění a znamenalo architektonický zvrat.

Centre Pompidou v Paříži

Mezinárodní soutěže na architektonický návrh se zúčastnilo kolem 700 architektů z 50 zemí světa. Výběrové řízení vyhrála britsko-italská dvojice architektů Renz Piano a Richard Rogers. Na projektu se podílel též architekt Jan Kaplický. Stavba, která následně vznikla, stála téměř 1 miliardu franků a stala se předmětem diskusí jak odborníků, tak i široké veřejnosti.

Panoramatická vyhlídka -  konečná tubusu

Centre National d´Art et de Culture Georges Pompidou je budova, na kterou se nedá tak snadno zapomenout. Nesčetné různobarevné roury vedou nahoru po stranách budovy a na čelní stěně je viditelný eskalátor; často bývá srovnávána s tovární budovou nebo s naftovou rafinerií. Není to však dílo obrazotvorců. Spíše vzali architekti v úvahu rapidní změny v moderní technologii a už neviděli žádný důvod, proč skrývat teplovodní trubky, vodovody, elektrické kabely a klimatická zařízení pod podlahu nebo do zdí. Připadalo jim mnohem lepší přeložit podstatné jádro budovy navenek, kde navíc šlo všechno mnohem snáze montovat a udržovat.

Mnozí označili výsledek tohoto pokusu jako šeredný. Jiní jej přivítali jako odvážnou a brilantní ideu, která dává budově větší tvůrčí svobodu než obvyklý stavební postup. Prostory měly obsáhnout knihovnu, muzeum moderního umění, výstavní sál pro průmyslový design atd.. V podzemí sídlí také Institut pro výzkum a koordinaci akustiky a hudby (IRCAM). Je koncipován tak, že poskytuje optimální podmínky pro výzkum akustiky a má veřejně přístupný předváděcí sál. Právě výše zmínění vítězní architekti navrhli nejlepší řešení vypsaných požadavků.

Vstupní hala

Centre Pompidou bývá často označováno jednoduše jako Beaubourg podle pařížské oblasti, v níž leží. Toto území bylo od třicátých let až do roku 1971, kdy byla započata stavba, nevyužitým stavebním místem. Dnes je tato budova známá nejen díky svému vnitřku, ale i díky okolí. Venku baví žongléři, akrobaté, polykači ohně a řada jiných artistů zábavy lačné davy lidí. V řešení náměstí před Centre Pompidou se projevil další nápad architektů: ze všech podaných plánů pouze jejich jediný ponechával půlku stavebního pozemku volnou, s cílem vytvořit v srdci Paříže další veřejné náměstí.

Moderní budova - včetně moderního okolí

Centre Pompidou však nezahrnuje jen knihovnu a variabilní výstavní prostory, nýbrž má i kino a koncertní halu, dětské hřiště, bary a restaurace.

Pohled do jedné z moderních restaurací

Když bylo v roce 1977 otevřeno, přicházelo sem denně 45 000 návštěvníků. Brzy se stalo první atrakcí Paříže, populárnější než Eiffelova věž. Původní plány architektů nebylo možno realizovat kompletně. Protipožární předpisy a časová i finanční omezení znemožnily provedení některých nápadů, například vestavbu pohyblivých podlah. Časopis Architecturial Review je popsal v roce 1977 jako „největší okamžik technologické euforie západní společnosti“.

Centre Pompidou můžete navštívit denně kromě úterý a to od 11 do 22 hodin. Vstupenky jsou platné pouze v den nákupu pro jediný vstup. Cena za osobu od 10 Euro, děti do 18 let vstup zdarma.

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 3 uživatelů

čtěte také