Jak se žije v Irsku?

02.09.2009 - Tereza Černá
Přečteno : 1934x
Počet komentářů : 1
Cestování / Cestovní postřehy

V Německu mají vyšší platy, Američané jsou tlustí, v Británii jsou děti rozmazlení fracci, v Číně jedí psi a v Irsku? To se dozvíte níže.

O mnoha zemích kolují různé pověsti, přežitky, které nejvíce šíří lidé, kteří v dané zemi ani nikdy nebyli. Abych tedy oprávněně mohla napsat kritiku na tuto zemi, nejdříve jsem ji navštívila. O Irsku téměř každý ví, že je to drsná země s jemnou whiskey. V historii se tu proháněli Vikingové a Keltové a kromě krvavých bitev tu po sobě zanechali také mnoho historických a kulturních odkazů. Ale to vše si můžete přečíst v encyklopedii nebo v dalším článku na našem webu. Tento seriál je o představení obyčejného dne průměrných Irů, jejich zvyků, problémů i radostí. Měla jsem to štěstí pobývat nějaký čas v irské rodině jako aupair, a tak jsem měla možnost poznat irskou rodinu opravdu zblízka. My Češi rádi porovnáváme, kdo je na tom líp, kdo zas hůř. A proto jsem tento seriál pojala jako takové porovnání s Českem. Na konci si můžete vybrat, která země je vám milejší.

Počasí

Těžko najdete jinou zemi , kde by se více mluvilo o počasí než v Irsku. Stejně jako u nás se jím vyplňují konverzace. Irové o počasí dokáži mluvit velice dlouho a velice často. Koluje tu o počasí i řada vtipů-

What type of sense of humor does rain have? -A very wet sense of humor
Jaký má déšť smysl pro humor?- Velmi mokrý.

It only rains twice a year in Ireland: August through April and May through July.
V Irsku prší jen dvakrát do roka. Od srpna do dubna a od května do července.

Ve skutečnosti zde počasí není 100% mokré. Většinu času tu je však větrno. S proměnlivostí počasí je to tu stejné jako u nás. Rok od roku horší. Každoročně se Irové modlí za hezké léto, ale už třetím rokem jim to nevychází. Není tu zima, ale počasí se tu střídá rychleji než předsedové vlády. Pro Iry je počasí důležité, nejen k plánování dovolených, ale především k jejich práci. V Irsku je stále velký počet farmářů a dobré počasí je rozhodující pro jejich obživu. Když se naskytne pár hezkých a suchých dnů, pracují po celou tu dobu až dlouho do noci (jít do práce v sedm ráno a vrátit se ve tři v noci není problém).

U nás mnohdy zatracovaný podzim, je zas pro Iry docela hezká část roku. Na otázku "proč" odpovídají, že od podzimu toho mnoho pěkného neočekávají, proto je tyto měsíce dokáži více překvapit.

Příroda

Obecně se rozděluje mírnější východní pobřeží, divočejší západ. Bohužel jsem neměla možnost poznat západní pobřeží, které je typické svými rozeklanými útesy, vysokými vlnami a surfaři. Na východě je moře klidnější, ale rozhodně ne teplejší. Irové o sobě říkají, že nejsou dobří plavci, ale otužilci určitě. Když jsem byla poprvé u irského pobřeží, klepala jsem kosu nabalená v mikině a irské rodinky si tu klidně ležely v plavkách nebo se koupaly. Vůbec byste na nich nepoznali, že je tu sotva 15 stupňů.
Mají tu také zajímavé lesy. Ty smíšené jsou obzvlášť kouzelné. Když se jimi procházíte, připadáte si jako v království elfů. Staré stromy všelijak pokroucené a obrostlé popínavými rostlinami. Ovšem radno je se držet cesty, protože lesy jsou často nepropustné a všude je plno trnitého křoví - možné projít jedině s mačetou. Houbařina se tu tedy moc nepěstuje. Pár hub jsem viděla, ale Irové se trochu divokých hub bojí, mají se asi rádi víc než Češi.

Volně tu v přírodě rostou ostružiny,borůvky, maliny, stejně tak jako u nás. Ale Ira s košíkem v ruce tu nepotkáte. Radši si kupují dovážené borůvky z Polska, 200g za 4 eura...

Krom všudypřítomných polí a luk je tu plno zajímavých kopců a "hor" (podle irského měřítka) lákajících k navštívení, ale je poněkud unikum najít cestu. Z mého dosavadního cestování můžu usuzovat, že máme v Čechách opravdu nejlepší systém turistických cest. Tady všechny cesty končí v polích a občas se dá jít alespoň po silnicích. Když už se přece jen vyskytne nějaký ukazatel, je zároveň i pro auta.
Když ale na vrchol nějakého toho kopce vylezete, je tu obvykle krásný klid na rozdíl od přeplněných Krkonoš.